Stráž po Ralskem

Město Stráž pod Ralskem

Revoluční 163, 471 27 Stráž pod Ralskem, tel. 487 829 911, podatelna@strazpr.cz, http://www.strazpr.cz

Výlety do 10 km

Stohánek - skalní hrad 

skalni hrad Stohanek.jpg Poprvé doložen v r. 1431 v držení Beneše z Vartenberka. Hrad zčásti vytesaný do skály a z části dřevěný postavený na osamoceném pískovcovém skalisku zdvihajícím se 20 m nad okolní terén. Přístupová cesta vedla po mírnějším severním svahu. Místnosti vytesané do skály byly pozměněny v 18. století, kdy zde byla poustevna. Příjezd po lesní cestě od Hamru k pomníku Sochora, vpravo proti skalní stěně zarostlý vrch je Stohánek.



Ralsko - hrad

ralsko.jpg Nejvýznamnější dominanta okolní krajiny hora Ralsko, na jejímž vrcholu stojí pozůstatky stejnojmenného hradu. Hrad byl postaven asi ve 12. století. Jedno ze sídel Vartenberků. Zdivo o síle 2 až 5 m dává tušit původní pevnost hradu. Do skály vytesaná cesta pod jižními stěnami procházela dvěma skalními branami a vedla na parkánovou plošinku na severovýchodě. Nad předhradím se vypínala dvoupatrová věž spojená s palácem horního hradu. Dnes je již na vrcholu pouze torzo bývalého hradu.





Děvín

devin-hrad.jpg Torzo hradu se rozkládá na místě staršího hradiště , kde byl kolem poloviny 13. století založen královský hrad. Roku 1283 daroval Václav II. hrad Janu z Michalovic. Poté, v letech 1359 až 1516, byl Děvín v držení Vartemberků, kteří ovládali nedalekou Stráž pod Ralskem.
V dobách husitských válek zůstal Děvín nedotknut, a to i přesto, že jeho majitel Petr z Vartemberka podporoval císaře Zikmunda. V 16. století, v době, kdy jej vlastnili Biberštejnové, byl rozsáhle renesančně přestavěn.
Koncem 16. století již patrně přestával vyhovovat jako sídlo, a proto byl opuštěn. Roku 1645 hrad vypálili a pobořili Švédové. Zachovány jsou zbytky zdiva , sklepů a dvou hradních studen. Hrad je zapsán do kulturních památek. Děvín je spolu s vrchy Ostrý a Schächtenstein přírodní památkou.


Průrva Ploučnice

Pokus o zřízení vodní nádrže se uskutečnil asi v 16. století. Nádrž měla sloužit jako pohon k novinskému železnému hamru. Vznikla navršením mohutné sypané zemní hráze v údolí mezi úpatími Lipky a Ralska. Ploučnice je vedena mimo těleso hráze, kde byla proto uměle rozšířena roklina mezi skalami a pískovcovou skalní hradbou a proražen dvoudílný tunel, do kterého byl tok řeky směřován. Boky údolí jsou však zde tvořeny pískovci svrchního turonu, které dobře propouští vodu, nádrž se tudíž nedala naplnit a voda musela být přiváděna náhonem od Stráže p. R.
prurva ploucnice2.jpg prurva ploucnice1.jpg